Olympané v Americe
Učitel a žák v USA na trenérské stáži
V roce 1992 se desetiletý Ondřej Konvalinka seznámil poprvé na ZŠ Salmova v Blansku s baseballem. Ani on ani jeho tehdejší učitel a trenér Olympie Blansko Jaroslav Krejčíř tenkrát nemohli tušit, že o 24 let později společně absolvují trenérskou stáž u jednoho z týmů Major League Baseball. Oba dva trenéři byli pozváni americkou stranou, aby nahlédli pod pokličku kuchyně, která připravuje hráče pro jednu z nejdražších a nejstarších sportovních soutěží na světě.
Hostitelem českých trenérů byli Detroit Tigers. V jejich tréninkovém středisku Tiger Town v Lakelandu na Floridě se po skončení sezony ještě čtyři týdny zdokonalují vybraní mladí perspektivní hráči z nižších profesionálních soutěží. Bylo jich tu celkem 50. Z toho 25 specialistů nadhazovačů a 25 polařů. Pracovalo s nimi 15 baseballových trenérů, dva kondiční trenéři, lékař a tři fyzioterapeuti. Přípravu rozborů videozáznamů a vyhodnocování všech informací, které v dnešním baseballu lze zpracovat počítačem, měli na starosti další dva IT odborníci. O čtyři hřiště (jedno s umělým povrchem) pečovalo 10 správců a další 4 se starali o vše potřebné v šatnách.
Páté hřiště a hlavní stadion byly uzavřené. Probíhala rekonstrukce hrací plochy, rozšíření kapacity stadionu z 9 000 na 11 000 míst, dostavba budovy pro kanceláře a zázemí pro jarní pobyt hráčů hlavního týmu. Major League tým Tigers zde na jaře trénuje a hraje přípravné zápasy. V průběhu sezony je stadion domácím hřištěm záložního týmu Tigers z nižší, třetí profesionální ligy Class A. Cena dostavby je 1 mld. Kč, dokončena bude během zimy. Modernizaci financují společně stát Florida, oblast Polk a město Lakeland. Stejným způsobem financování (někdy je to až dvojnásobek sumy) zkvalitňují tréninková střediska všechny týmy, které je mají umístěné v tomto státě. Podpora sportu je jedním z hlavních způsobů, jak udržet lidi v oblasti a zvýšit její atraktivitu.
Během dvou týdnů strávených s Tigers měli čeští trenéři možnost se detailně seznámit s tréninkovým programem profesionálního týmu. Tréninkový den začínal v 8 hodin ráno a končil ve 4 odpoledne. Hráči začínali zdokonalováním individuálních dovedností v pomalém tempu a s řádným výkladem na jednotlivých postech a při pálkování v pálkařských klecích. Po hodině ranního tréninku vždy proběhla čtvrthodinová schůzka všech trenérů. Pak následovalo důkladné rozcvičení, trénink agility, posilování a rozházení. Další fází byl trénink vnitřního a zadního pole, nadhazovači pracovali odděleně. Tato část tréninku probíhala s maximálním nasazením. Rychlost, rozsah pohybů a dynamika hráčů byly fantastické. Závěr dopoledne patřil tréninku pálky. Většina odpalů končila u homerunového oplocení a za ním. Právě v úrovni pálkování je největší rozdíl proti evropským hráčům. Následoval oběd a krátký rozbor videa po skupinách.
Strava odpovídala náročnosti tréninku. Byla velmi pestrá, chutná. Vydatná na bílkoviny. Tři druhy masa včetně ryb, těstoviny, rýže, brambory a kukuřičné placky. K tomu spousta zeleniny a ovoce. Kromě speciálních sportovních nápojů byla u každého hřiště k dispozici chlazená voda. Té se vypilo nejvíc.
Odpoledne se většinou hrál zápas. Pokud ne, byla odpolední část velmi podobná té ranní. Rychlost nadhozů v utkáních se pohybovala okolo 150 km/h. Každé utkání pravidelně sledovalo a „měřilo“ asi 20 scoutů z různých týmů.
Velmi náročný program mělo i dalších 20 hráčů, kteří se v tréninkovém středisku rehabilitovali po zranění. Téměř hodinu denně strávili běháním a s ním spojenými speciálními cviky. Další hodinu a půl posilovali, každý podle individuálního plánu. Zařízení posilovny se částečně lišilo od toho, co známe u nás. Nejzajímavější byly především přístroje, u nichž je odpor svalům kladen stlačeným vzduchem. Síla odporu jde snadno seřídit. To umožňuje maximální výbušnost při cvičení, bez nebezpečí zranění.
Asi nejzajímavějším a také nejdražším přístrojem (1,5 mil. Kč) byl odlehčovací běžecký pás, který si se zájmem vyzkoušeli i čeští trenéři. Po uzavření běžce do speciálního vaku naplněného vzduchem bylo možno snížit hmotnost sportovce až na pouhých 10% jeho váhy. Hráči tak mohli po zranění svalů a kloubů ihned přirozeným pohybem rehabilitovat. Lékař průhlednými otvory ve vaku sledoval pohyb končetin a podle toho určoval další postup rehabilitace.
Největším překvapením pro trenéry z České republiky byl otevřený přístup amerických kolegů. Několik z nich působilo v Major League více jak 10 let. Willie Horton měl dokonce velký zlatý prsten, kterým se mohou pyšnit pouze ti, kterým se podařilo vyhrát finále MLB - Světovou Sérii. Není divu, že se odpolední setkání a diskuze někdy protáhly až do večerních hodin.
Celá dvoutýdenní stáž utekla velmi rychle. Večery byly vyplněny také baseballem. V Americe vrcholí sezona. Čeští trenéři tak měli možnost každý večer na hotelu sledovat v televizi vyřazovací zápasy v nejvyšší soutěži MLB. K celkovému dojmu z trénování přispělo i velmi příznivé počasí, kdy teploty dosahovaly krásných 30 stupňů. A tak jediný volný den, neděli, využili trenéři k ochlazení ve vodách Mexického zálivu. Jako provozní zajímavost tréninkového střediska lze určitě uvést školení hráčů a trenérů o požární bezpečnosti. Z normálního chodu se také vymykala 25 členná, třídenní inspekce z nejvyššího vedení Detroit Tigers .
Velké poděkování patří vedení České baseballové asociace za pomoc při organizaci celé akce.