Softballistky se mužů nebojí
Protože soutěže žen a kadetek, v kterých naše softbalistky nastupují, nám dávají prostor několika volných víkendů, vyjeli jsme za perníkem do Pardubic na Perníkovou Chaloupku. Není to však jen tak ledajaká perníková chaloupka, je to X. ročník turnaje, který je součástí seriálu Interpohár (turnajů několika mužských a smíšených oddílů, které se chtějí potkávat s jinými soupeři, než s těmi ze „své“ soutěže). O oblibě Interpoháru svědčí i to, že všechny turnaje jarní části jsou beznadějně obsazené jen pár dní po zveřejnění pozvánky. Loňský ročník měl celkem 10 turnajů a zúčastnilo se celkem 26 týmů včetně nás, jednoho německého a jednoho slovenského týmu.
Naše družstvo je, stejně jako většina ostatních, smíšené. Nicméně v ostatních týmech mají muži mezi sebou v základní sestavě maximálně dvě dívky, u nás je tomu právě naopak. Děvčatům pomáhá v poli osamocený muž Martin „Páša“ Rumler.
K prvnímu zápasu jsme nastoupili proti spřátelenému týmu Mistrál Praha, jejichž děvčata budou za náš tým hrát v 3. ČSLŽ. Jeden z nejlepších nadhazovačů turnaje a současně trenér Mistrálu naše děvčata příliš nešetřil, čehož dokladem je i obrovská modřina na ruce Renaty Hráčkové. Jako hosté jsme začínali na pálce a rychlé tři auty dávaly tušit jednoznačný vývoj zápasu. Mistrál naopak hned třikrát bodoval. Ve druhé směně šly na pálku ty nejlepší pálkařky a nakonec z toho byly i dva doběhy. Nicméně Mistrál kontroval dalšími šesti body a v další směně po naší neúspěšné pálce přidal ještě čtyři. Čas neúprosně utíkal, a tak začala čtvrtá směna. Odpal Katky Feikové přes druhou metu, následný třímetový odpal Anety Sehnalové do levého zadního pole a odpal Renaty Hráčkové ke druhé metě znamenal další dva body pro nás. Bohužel rychlý aut na první metě a další dva strike-outy znamenaly konec zápasu a prohru. I tak se nám dostalo bohaté podpory diváků z řad dalších týmů a uznání soupeře především za nebojácný výkon na pálce. Výsledné skóre 13:4, 6 odpalů.
Druhý sobotní zápas znamenal šestihodinovou pauzu, což znamenalo, že se musíme uklidit někam do tepla. Venkovní teploty ne moc vysoko nad bodem mrazu, vítr, prach, to byli naši největší nepřátelé. Ani přes řádné rozběhání, rozházení a rozpálení v tunelu nám nepřivodilo tu pravou herní pohodu do utkání s Hladovými Hrochy za Sezimova Ústí. Přestože nasadili nadhazovače, který se snažil dát nám možnost odpalů, a naše pálkařky zaznamenaly celkem sedm odpalů, žádný z nich nebyl delší jak jednometový, za což nás soupeř, bezchybně hrající v obraně, trestal nucenými auty na druhé a třetí metě. Konečné skóre 10:0 ve prospěch Hrochů, 7 odpalů. Celkově ale nejhůře odehraný zápas za celý turnaj a navíc černý stín bolestivého zranění Veroniky Břouškové, které jí znemožnilo řádně hrát v poli i na pálce.
Poslední zápas ve skupině nás čekal v neděli ráno proti celku Snails Kunovice – ryze mužský celek, pozdější celkový vítěz celého turnaje, který Mistrálu nedovolil ani bod. Samozřejmě proti nám nenasadili toho nejlepšího nadhazovače, ale nechtěli si nechat ujít první místo ve skupině pro snazší postup za semifinále. U nás se na nadhazovací metu postavila Renata Konečná a svým skvělým nadhozem soupeřům nabízela míče k odpalům. Bohužel pole nadhazovačku nepodrželo. Přestože některé zákroky byly skvělé, dokázali jsme vyrobit tolik chyb, že po druhé směně byl stav 6:0 pro Šneky. Na pálce nebyl výkon také nijak oslnivý a za zmínku snad stojí úžasný boj Natálie Břouškové, kdy při plném stavu nadhozů dokázala celkem šest faulballů a nakonec krásně odpálila jednometový odpal. Celkové skóre 12:1 pro Snails, 6 odpalů, 3 chyby v poli.
Závěrečný boj o sedmé místo jsme hráli s týmem Falcons Softball Hradec Králové. Místo zraněné Veroniky, která se posunula na první metu, aby nemusela běhat, nás na pálce přišla podpořit Kateřina Tripalová z Mistrálu, která snad už příští týden bude hrát za náš tým v 3. ČSLŽ. V první směně se Sokolíci z Hradce do nás opřeli a nadhozy Renaty Konečné pálili neuvěřitelným způsobem a nedávali nám šanci na autování. Teprve pálkaři na konci line-upu nám umožnili udělat tři rychlé auty. Nadhazovač soupeře nám umožnil získání tří volných met zdarma, což jsme ale zužitkovali pouze jediným doběhem. Stav po první směně 5:1 pro Hradec. Druhá směna se nám v poli vydařila, o což se zasloužila především Katka Feiková, hrající na třetí metě, ale na pálce jsme nic nepředvedli a tentokrát nám ani nadhazovač nepomohl k zisku mety. Ve třetí směně jsme trochu prostřídali sestavu a na nadhazovací metu se postavila Aneta Sehnalová. Soupeř po jejích nevydařených nadhozech získal celkem tři body, ale zafungovalo nám zadní pole, které pochytalo dlouhé odpaly přímo za vzduchu. A přišel nejdramatičtější okamžik zápasu – naše pálka. Volná meta pro Katku Tripalovou, další pro Katku Feikovou, následně pak dva auty a doběhy po špatných nadhozech soupeře. Znovu naplnění met a dlouhatánský odpal do pravého zadního pole Katky Tripalové znamenal, že jsme se dotáhli na soupeře na rozdíl jediného bodu. Bohužel nás zabrzdil třetí aut. V poslední směně Hradec přidal ještě dva doběhy, ale v zadním poli předvedla skvělou práci Natálie Břoušková chycením odpalu ze vzduchu mimo hřiště. Aneta Sehnalová přidala ještě strike-out a o závěrečný aut se postaral Martin Rumler s Veronikou Břouškovou. Chtěli jsme ještě zkusit v dohrávce zkorigovat výsledek, ale nepodařilo se nám dostat ani na první metu, takže jsme i poslední zápas prohráli. Skóre 10:7.
I když jsme skončili poslední, byli jsme okrasou turnaje a rozhodně jsme odjížděli spokojeni a s cenou útěchy – perníkovou kadibudkou… Turnaj ukázal, kam musíme směřovat náš další trénink a kde jsou naše největší slabiny. Celkem sedm chyb v poli a jen jedna chycená krádež druhé mety svědčí o velmi špatné práci v poli. Na druhé straně nás může těšit celkových 21 odpalů ve čtyřech zápasech proti mužským nadhazovačům, což svědčí o naší zlepšující se pálce.
Několik obrázků z turnajového klání si můžete prohlédnout ZDE.
